 |
| Vcap 01 2010, Czasopisma, Vodni cesty a plavba |
 |
|
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ] 1 2010 VOLBY 2010 – Názory politických stran na rozvoj vodních cest v ČR Vydáno při příležitosti spuštění webových stránek www.d-o-l.cz Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Tel.: 2 21401111 Fax: 2 57322739 www.pvl.cz Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, 601 75 Brno Te l.: 541 637 111 Fax: 541 211 403 www.pmo.cz Štěrboholská 237/6, 102 00 Praha 10 tel.: 272 740 514 • mail: info@beting.cz www.beting.cz Povodí Odry, státní podnik Varenská 49 701 26 Ostrava Tel.: (+420) 596 657 111 Fax: (+420) 596 612 666 www.pod.cz Ředitelství vodních cest ČR Vinohradská 184/2396, 130 52 Praha 3 tel.: +420 267 132 801 fax: +420 267 132 804 e-mail: rvccr@rvccr.cz • www.rvccr.cz Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205 www.poyry.cz Zakládání staveb, a.s. K Jezu 1, P. O. Box 21 • 143 01 Praha 4 Tel.: 244 004 111 www.zakladani.cz PSG – International a.s. Lomnického 1705/9, 140 00 Praha 4 Tel.: +420 225 985 800, fax: +420 225 985 801 e-mail: praha@psg.cz • www.psg.eu Na Pankráci 53, 140 00 Praha 4 Tel.: 2 4141 0302, e-mail: p-s@volny.cz www.p-s.cz ČSPL a.s. K. Čapka 211/1 405 91 Děčín I e-mail: info@cspl.cz Asociace Vnitrozemské Plavby - CZ Verein für Binnenschifffahrt - CZ Czech Barge Union SMP CZ, a.s. Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6 www.smp.cz AVP-CZ Karla Čapka 211/1 405 91 Děčín Czech Republic Časopis pro ekologické, ekonomické a technické aspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR, Evropě a na jiných kontinentech. OBSAH DUNAJ – ODRA – LABE - víceúčelový vodní koridor přinášející kvalit- nější život pro Českou republiku i celou střední Evropu ..................... 2 Redakční rada VCaP Dopis Asociace krajů ČR ve věci zachování územní ochrany vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe ....................................... 6 10 otázek směřujících k dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe ...... 7 Odpověď předsedy ČSSD Ing. Jiřího Paroubka, část volebního programu ČSSD ........................................................... 8 Odpověď předsedy SPOZ Ing. Miloše Zemana ................................. 10 Odpověď předsedy KDU-ČSL JUDr. Cyrila Svobody .......................... 11 Odpověď předsedkyně EDS PhDr. Jany Hybáškové a místopředsedy EDS Mgr. Jaroslava Čapka .................................... 12 Odpověď předsedy SZ Mgr. Ondřeje Lišky ........................................ 14 Odpověď místopředsedy ODS Ing. Petra Bendla .............................. 16 Východiska z krize – 38 společných opatření vlády, odborů a zaměstnavatelů .................................................................. 18 Tisková zpráva Úřadu vlády ČR Zelení ve vládě zůstávají, dohodl se Liška s premiérem Fischerem ...18 Tisková zpráva Úřadu vlády ČR Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejich důsledků .................................................................... 19 Významné rozhodnutí soudu o VD Přelouč II .................................... 19 Tisková zpráva ŘVC ČR Modernizovaný jez v Českém Vrbném v plném provozu ................... 20 Tisková zpráva ŘVC ČR Šest mýtů o vodní cestě ..................................................................... 22 Ing. Miroslav Šefara Investice do budoucnosti vodních cest v České republice ................ 24 Ing. Jan Bukovský PhD Mezinárodní projednávání vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe ... 27 Mgr. Vít Šimonovský Čtyřicetikilometrová překážka na cestě do Hamburku ...................... 28 Vlastimil Poliačik DOKUMENT: Zelení lžou o jezech na Labi ......................................... 29 Sekce vodní dopravy při Svazu dopravy Plány Ředitelství vodních cest ČR pro rok 2010 ............................... 30 Tisková zpráva - ŘVC ČR Vodní doprava a investice do její infrastruktury ............................... 31 Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc. Stanovisko ke stanovení priorit ve vodní dopravě ............................ 32 Ing. Jiří Aster Přínos vodních cest pro hospodářské oživení Moravy a Slezska ...... 34 Potenciál pracovních příležitostí spojených s vodními cestami ....... 35 Mezinárodní konference TRANSPORT 2009 - Ostrava na křižovatce Evropy ............................ 36 Ing. Ivan Hošek Prezentace současného stavu projektu Dunaj - Odra - Labe v Ženevě ....... 37 Tomáš Kolařík Unie komor Labe/Odra ....................................................................... 40 Sven Erichson Významné postavení plavby ve světě ................................................ 42 Tomáš Kolařík Plavební stupeň Malczyce ................................................................. 44 Bartłomiej Pietruszewski,Waldemar Bielak Gliwický průplav a jeho rekonstrukce ............................................... 48 Regionální úřad vodního hospodářství v Gliwicích Řeku Han a Žluté moře spojí průplav Gyeong-In .............................. 50 Jeong-Su Park Projekt revitalizace 4 hlavních jihokorejských řek ........................... 52 Seung Kyum Kim Valná hromada Sekce vodní dopravy ................................................. 53 Ing. Jiří Aster Usnesení Valné hromady Sekce vodní dopravy konané dne 23.2.2010. ...................................................................... 57 Život není takový - je úplně jiný (37) ................................................. 58 Ing. Josef Podzimek WASSERSTRASSEN UND BINNENSCHIFFFAHRT Eine Zeitschrift für die ökologischen, ökonomischen und technischen Aspekte des Wassertransportes und Wasserstrassen in der ČR, in Europa und ande- ren Kontinenen. WATERWAYS AND INLAND NAVIGATION A magazine for ecology, management and technical aspects of inland shipping and waterways in the Czech Republic, Europe and on other continents. REDAKČNÍ RADA Ing. Jiří Aster; Ing. Luděk Cidlina; Ing. Miloslav Černý; Ing. Petr Forman; Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.; Ing. Jan Kareis, PhD; Tomáš Kolařík; Ing. Jiří Kremsa; Ing. Josef Podzimek; Ing. Miroslav Šefara; Mgr. Vít Šimonovský. Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slo- vensky, německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevra- cejí. Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny. Die Artikel werden nach Wunsch des Autors in tschechisch oder slowakisch, in deutsch und englisch veröffentlich. Die nicht geforderten Manuskripte und Lichtbilder werden nicht zurückgesand. Die Artikel werden redaktionsgemäs angepast und dürfen auch verkürzt werden. The authors can write in Czech or Slovak, German or Eng- lish. Submitted originals are not returned unless reques- ted. Contributions are edited and may be abridged. PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s. Na Pankráci 53 140 00 Praha 4 Fax: 241 409 467 e-mail: vodnicesty@seznam.cz Objednávky a inzerce: Tomáš Kolařík, tel.: 725 793 793 Jazyková úprava: Dr. Jan Mazáč Vychází čtvrtletně Roční předplatné vč. poštovného 350 Kč ISSN 1211-2232 DTP, tisk: PRESTO s.r.o. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. NP 415/1994 ze dne 25. 2. 1994 Titulní foto: Pohled na zámek Hluboká a na jez Hluboká na řece Vltavě postavený v roce 1936 s plánovanou plavební komorou (2010-2011), archiv ŘVC Praha 1 DUNAJ – ODRA – LABE víceúčelový vodní koridor přinášející kvalitnější život pro Českou republiku i celou střední Evropu Redakční rada časopisu Vodní cesty a plavba ke spuštění webových stránek www.d-o-l.cz Každý v naší zemi zná pohádku o soli nad zlato a každý ví, že bez vody není života. Blížíme se však době, kdy za vodu se bude platit zlatem, a meziná- rodní spory se nepovedou pro naftu, ale pro vodu. Když si to uvědomíme a když k tomu přidáme další českou specialitu, že území České republiky je „střechou Evropy“, pak musíme být oprávněně nervózní, když nám někdo připomene, že jsme také jedinou zemí ze všech 27 států Evropské unie, která není přímo nebo nepřímo moderní vodní cestou napojena na moře. Je historickou skutečností, že modré tepny kontinentu (propojená soustava evropských vodních cest) končí na našich hranicích a „srdce Evropy“, jak naši republiku rádi nazýváme, začíná býti na suchu. Na suchu nejen obrazně, ale skutečně. A nejenom hrozícím nedostat- kem vody, které se nejvýrazněji projevuje na střední a jižní Moravě, ale i v přeneseném slova smyslu voblasti hospodářské a politické. To dobře věděl již císař římský a král český Karel IV., kterého tak rádi nazýváme Otcem vlasti. Proto se ten- to osvícený panovník pro zvýšení prestiže, povznesení politického a hospodářského života svého českého království zabýval myšlenkou na vybudování vodní cesty Dunaj – Vltava - Labe. Otec vlasti v té době ještě nevnímal, že na našem území je i nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry, které nazýváme Moravskou bránou, a kromě toho usiloval hlavně o převedení obchodní cesty z Benátek do Brugg přes svou Prahu. Ale již v roce 1700, tedy právě před 310 lety Lothar Vogemont vypracoval na popud hraběte Kounice první ucelené „Pojednání o užitečnosti, možnosti a způsobu spojení Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem“. Tak bylo poprvé definováno spojení tří moří vodní cestou Dunaj – Odra - Labe. Přeskočme všechny další kroky směřující k tomuto cíli a zastavme se až v roce 1901, kdy byl vydán první zcela konkrétní vodocestný zákon pro propojení tří moří (Černého, Baltického aSeverního) na území Čech a Moravy průplavem Dunajsko-oderským s napojením na Labe. Tak byla poprvé v našich dějinách uzákoněna stavba průplavu Dunaj – Odra - Labe s křižovatkou u Přerova. Stavba započala již v roce 1904 splav- ňovacími pracemi na příslušných řekách a nikdy nebyla prakticky přerušena. Krom posledních 20 let, kdy probíhá nepřetržitě jedna z nejnebezpečněj- ších kampaní proti dokončení vodního koridoru Dunaj – Odra - Labe za posledních 105 let. Nenastoluje totiž pouze polemiku, zda stavět či nikoliv, a to bez jakého- koliv relevantního a objektivního podkladu, který by svědčil pro ustoupení od projektu. Usiluje o absolutní znemožnění tohoto projektu, i když je zatím skryto pod formulací „zrušení územní ochrany D-O-L“. Je to zcela nový fenomén v dějinách naší republiky. Ani Němci, ani socialistický systém neusiloval o zrušení hájení trasy projektu, který byl klíčovým záměrem ve smyslu přijatého vodocestného zákona a jehož dílčí etapy byly již realizovány. Práce zastavila 1. světová válka. Nová Československá republika v roce 1919 záměr potvrdila schválením zákona o příslušnosti ve věcech vodních cest. Pokračovala výstavba na nava- zujících vodních cestách. Práce podruhé zastavila 2. světová válka a krátké oživení mezi rokem 1945 - 1948 zastavilo tentokrát „budování socialismu“, které preferovalo napojení na SSSR širokorozchodnou železnicí. Práce na Generelním řešení průplavního spojení Dunaj – Odra - Labe byly obnoveny v roce 1968 a plně potvrdily realizovatelnost, ekonomickou účelnost a potřebnost projektu. Dopravní orientace na západ (Hamburk) a na osu jih - sever však tehdej- šími nositeli politických rozhodnutí nebyla podporová- na, takže v roce 1971 bylo namísto zahájení stan- dardní předprojekční a projekční přípravy vydáno usnesení vlády č. 169/1971, které uložilo veřejně právním orgánům pouze územně chránit trasu budoucího průplavu. Potřebnost realizace průplavu Dunaj - Odra - Labe prokázala následně mezinárod- ní komise expertů Evropské hospodářské komise při OSN v rezoluci z roku 1981. Současná kampaň, která směřuje k definitivnímu zru- šení územního chránění trasy vodního koridoru Dunaj – Odra - Labe, zcela ignoruje existenci rezoluce EHK/OSN i celé řady dalších mezinárodních dokumen- tů, včetně přístupové smlouvy České republiky k EU, které dokazují naléhavost zahájení realizace a vyzývají ČR k zahájení konstruktivních přípravných prací smě- řujících k dokončení vodního koridoru D-O-L. Použí- váme-li termín „dokončení“ a nikoliv zahájení, pak to plně odpovídá skutečnosti, že za posledních 105 let se na Labi, Odře, Moravě a Dunaji postavilo nebo modernizovalo celkem 37 plavebních stupňů na vodním koridoru D-O-L na území Českosloven- ské republiky. Výjimku tvoří posledních 20 let Čes- ké republiky. Jde tedy o velmi nebezpečnou snahu poškodit dopravní, ekologické, vodohospodářské, sociálně-ekonomické a politické zájmy České republiky a znehodnotit úsilí několika generací, vynakládané po dobu přesahující celé století. Sku- tečnost, že tato kampaň je založena převážně na zará- žející neznalosti koncepce a funkce záměru, není samozřejmě omluvou. Nejde jenom o optimalizaci či pozastavení tohoto projektu, jde o zřejmou snahu na „věčné časy“ znemožnit České republice využít svého strategického postavení „srdce Evropy“. Jednalo by se onevratné rozhodnutí, neboť dojde-li k zastavění 2 chráněného území jakýmikoliv stavbami, nebude možno vrátit vývoj zpět, nebo za neúměrné finanč- ní kompenzace. Na vodní cestě nejdou dělat „objížď- ky“ a proto její optimální trasa musí vést v „nejnižším“ místě území. Tím je pro střední Evropu Moravská brá- na. Ta má pro strategii ČR stejný význam jako pro Panamu nejužší místo amerického kontinentu. Je až osudové, že snaha znemožnit občanům České republi- ky využít svého „rodinného stříbra“ pro hospodářský rozkvět naší země je vedena současně se zahájením prací na evropském projektu vodní cesty Seina - sever. Dokončení tohoto průplavu, který je veden souběžně s dálnicí A1 a má odlehčit životnímu prostředí v širokém okolí této přetížené dálnice spojující Paříž sBruselem, je naplánováno na rok 2013. Tato vodní cesta je finan- cována také z mýta, inkasovaného na francouzské dál- niční síti, a z prostředků EU. A právě rok 2013 je roz- hodující pro zařazení projektu vodního koridoru D-O-L do finančního plánu EU. Po tomto roce nasta- ne doba přednostního financování velkých evropských projektů. A takovýmto projektem je jistě i vodní koridor D-O-L. Není v Evropě významnější projekt vodních cest, než právě vodní koridor D-O-L, a není vodní cesta, která by tak komplexně plnila další funkce ve prospěch území, kterým je vedena. Mohli bychom pak čerpat až 85 % z plánované částky 8 miliard vody na našem území a přečerpáváním vody z veletoku Dunaje po vzoru průplavu Rýn – Mohan - Dunaj je nezastupitelná. Nevyužít současné doby k uzavření mezinárodních dohod o čerpání vody z tohoto evropského veletoku znamená posunout se do doby, kdy se s vodou bude obchodovat jako s emisemi či televizními kanály nebo rozhlasovými frekvencemi. Z výše uvedeného se proto začíná v poslední době používat název vodní koridor na místo vodní cesta, průplav či v českém jazyce „hanlivé“ slovo kanál, i když jde o přesný překlad mezinárodně používané- ho termínu. Nezanedbatelný přínos vodního koridoru D-O-L je i pro výrobu obnovitelných zdrojů energie v průtoč- ných a přečerpávacích elektrárnách. Pozitivní pří- nos vodního koridoru D-O-L pro ochranu životní- ho prostředí je nezpochybnitelný. Vždyť vodní doprava je ze všech druhů přeprav k životnímu prostředí nejšetrnější. Dále jde o významný kraji- notvorný prvek, stále více preferované bydlení uvody i sportovní a rekreační vyžití. Vodní koridor Dunaj – Odra - Labe se tak v poslední době profiluje do nejvýznamnějšího projektu pro rozvoj a ekologii České republiky s výrazným středoevropským aspektem. K jeho realizaci je však potřeba seznámit širší veřejnost s jeho významem pro prosperitu naší republiky. Je nut- no si uvědomit, že nejde o nový projekt, o jehož reali- zaci se usiluje, ale o dokončení díla, které se perma- nentně, i když s různými přestávkami, buduje. Jeho nedokončení v reálném čase, nebo dokonce jeho zni- čení na „věčné“ časy, by bylo téměř nenapravitelným zločinem pro naši zemi, která by se ocitla v ekono- mické izolaci v rámci EU. Proto diskuze o jeho význa- mu či dokonce škodlivosti pro naši zemi se podobají středověkým disputacím na téma „kolik se vejde andělů na špičku jehly“. Nemá význam dále v těchto několika úvodních slo- vech hovořit o přednostech vodního koridoru Dunaj – Odra - Labe. Vše najdete na dalších stránkách tohoto nově otevíraného webu www.d-o-l.cz . z Fondu soudržnosti EU. To je nutno si uvědomit právě v době probíha- jící hospodářské krize. Vždyť tato stavba může v dlouhodobém horizontu plnit funkci nejvý- znamnějšího protikrizového opatření s výraz- ným dlouhodobým nárůstem pracovních míst ve střední Evropě s těžištěm v České republice. Podle doby výstavby (14 - 27 let) se jedná o 40 tisíc až 80 tisíc pracovních míst. Přitom v posled- ní době u projektu Dunaj – Odra - Labe stále více převládají jeho mimodopravní, zvláště vodohospo- dářské funkce. Vždyť protipovodňová funkce D-O- Lkochraně rozsáhlých přilehlých území České republiky je dominantní. Funkce D-O-L pro zajiště- ní dostatku vody do vodohospodářsky deficit- ních oblastí střední a jižní Moravy zadržením 3 € [ Pobierz całość w formacie PDF ] |