 |
| VCAP 2007 1, Czasopisma, Vodni cesty a plavba |
 |
|
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ] 1 2007 Královéhradecký kraj Středočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz Ředitelství vodních cest ČR Vinohradská 184/2396, 130 52 Praha 3 tel.: +420267132801 fax: +420267132804 e-mail: rvccr@rvccr.cz, rvccr.cz Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Tel.: 2 21401111 Fax: 2 57322739 www.pvl.cz www.hydroprojekt.cz Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205 www.poyry.cz HOCHTIEF CZ a.s. Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 283 841 851, Fax: +420 283 840 642 e-mail: info@hochtief.cz www.hochtief.cz Tel.: 567 214 241-4 Fax: 567 214 034 e-mail: info@podzimek.cz Krymská 296/23, 101 00 Praha 10, Vršovice tel.: 272 740 514 • mail: info@beting.cz www.beting.cz ČESKO-SASKÉ PŔÍSTAVY s.r.o. www.csp-labe.cz OBSAH Časopis pro ekologické, ekonomické a technické aspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR, Evro- pě a na jiných kontinentech. Česká plavba je nucená hledat uplatnění v zahraničí Ing. Milan Raba, Lukáš Hradský.....................................2 Osmdesátník - dipl. technik Josef Raudenský ..........4 WASSERSTRASSEN UND BINNENSCHIFFFAHRT Eine Zeitschrift für die ökologischen, ökonomischen und technischen Aspekte des Wassertransportes und Wasserstrassen in der ČR, in Europa und ande- ren Kontinenen. ČPVS na Dunaji ve Freudenau Ing. Jindřich Černý, CSc. ................................................5 V Lovosickém přístavu vznikla moderní hala na skladování posypové soli Ing. Jiří Aster...................................................................7 WATERWAYS AND INLAND NAVIGATION A magazine for ecology, management and technical aspects of inland shipping and waterways in the Czech Republic, Europe and on other continents. Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc. - 70 let ..........................8 Prodloužení Baťova kanálu Ing. Petr Forman, Ing. Petr Klimeš ..................................9 Ožije Labe sportovní plavbou? Ing. Josef Blecha ..........................................................17 REDAKČNÍ RADA První veřejný přístav na dolním Labi se stal skutečností Ing. Miroslav Cink .........................................................18 Ing. Petr Forman, Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc., Ing. Ondřej Jašek, Ing. Jiří Aster, Ing. Jan Kareis, PhD., Ing. Josef Podzimek. Hosté: Ing. Miroslav Šefara, Ing. Jiří Kremsa, Ing. Stanislav Jireš Ing. Josef Podzimek sedmdesátníkem .....................20 Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slo- vensky, německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevra- cejí. Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny. Přístav Skalica již dokončen Ing. Petr Klimeš ............................................................21 Činnost ČPVS v roce 2006 Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc........................................22 Die Artikel werden nach Wunsch des Autors in tschechisch oder slowakisch, in deutsch und englisch veröffentlich. Die nicht geforderten Manuskripte und Lichtbilder werden nicht zurückgesand. Die Artikel werden redaktionsgemäs angepast und dürfen auch verkürzt werden. Vodní cesta Seina - severní Evropa pokračuje Ing. Josef Podzimek .....................................................24 Další osudy lodi HYDRA Ing. Ivan Troutnar ..........................................................25 The authors can write in Czech or Slovak, German or Eng- lish. Submitted originals are not returned unless reques- ted. Contributions are edited and may be abridged. Rozvoj rekreační a sportovní plavby na vltavské vodní cestě Ondřej Hrazdira ............................................................27 PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s. Na Pankráci 53 140 00 Praha 4 Fax: 241 409 467 e-mail: vodnicesty@seznam.cz Hermes – loď pro bezdomovce Zdeněk Bergman ..........................................................28 Využití Holešovického přístavu pro stavbu bytových domů Andrea Vernerová.........................................................30 Objednávky a inzerce: Radka Kostková, tel.: 607 751 788 Jazyková úprava: Dr. Jan Mazáč Kanál Elbłagski Ing. Petr Forman ...........................................................31 Program rozvoje rekreační plavby Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc., Ing. Petr Forman, Ing. Jan Kareis, Ph.D. ......................34 Vychází čtvrtletně Roční předplatné vč. poštovného 350 Kč ISSN 1211-2232 Valná hromada Sekce vodní dopravy Ing. Zdeněk Vitouš ........................................................36 DTP, tisk: PRESTO s.r.o. Vodík a lodě Ing. Petr Forman ...........................................................39 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. NP 415/1994 ze dne 25. 2. 1994 Život není takový – je úplně jiný (27) Ing. Josef Podzimek .....................................................42 titulní foto: Úsek Labe mezi Hřenskem a Drážďany foto: Josef Podzimek 1 Česká plavba je nucená hledat uplatnění v zahraničí Ing. Milan Raba, generální ředitel ČSPL a.s. Lukáš Hradský, jednatel EVD-Sped, s.r.o. Přestože jsme se všichni ve škole učili, že vodní doprava je nejlevnější a nejekologičtější, postavení toho- to dopravního oboru v ČR není záviděníhodné. Bohužel význam vodní dopravy je dlouhodobě negativně ovlivňován ve všech oblastech: nespolehlivá vodní cesta, neadekvátní údržba vodní cesty, nedostatečná infrastruktura na vodní cestě, zastaralý lodní park - poslední novostavba plavidla byla postavena počátkem 90. let a v neposlední řadě i zdanění pohonných hmot pro realizaci přeprav na daňovém území ČR. V celé západní Evropě již dávno pochopili, že vodní doprava může přispět k řešení současného doprav- ního kolapsu, proto je dopravní politika EU orientována právě na vodní dopravu s cílem zamezit dalšímu nárůstu dopravy silniční, která je z hlediska zatěžování životního prostředí neúnosná. I naši předkové byli v tomto předvídaví, začali budovat labsko vltavskou vodní cestu, ve Versaillské smlouvě, jako vnitrozem- skému státu, zakotvili svobodný přístup k moři. V souvislosti s nedobudováním říční a přístavní infrastruktury na českém úseku Labe jsou rejdaři v přeshraničních přepravách po většinu roku konfrontováni s nedostateč- nými plavebními podmínkami, za kterých nelze přepravu ekonomicky zajišťovat. Otevření zahraničních přepravních trhů po vstupu do EU sice umožňuje nasazení české flotily na vybudovaných západoevropských vodních cestách, nicméně technické prove- dení „labských„ plavidel konstruovaných jako „nízkoponorové“ je pro efektivní nasazení na plnohodnotných vodních cestách někdy problematické. V každém případě odklon lodního parku (převážně motorových náklad- ních lodí) je nutností, hlavně z pohledu potře- by diversifikovat negativní dopady z provozo- vání plavidel na nespolehlivé cestě na Labi. U takovýchto plavidel jsou ovšem mnohem větší nároky na technickou spoleh- livost. Dále je pak velký tlak vyvozován na obsluhu plavidla v dodržování termínů nakládek a vykládek apod. I přes mnohem nižší přepravní tarify na západoevrop- ských vodních cestách a konstrukční limity labských plavi- del se daří díky stabilním plavebním podmínkám provozovat dlouhodobě nasazená plavidla s mírným ziskem. Nahodilé třetizemní přepravy jsou díky vysokému tlaku konkurence na tarify jen na hranici ziskovosti. Řada lodí zůstává i za nízkých vodních stavů dále na Labi, kde se svým ztrátovým provozem snaží udržet zákaz- níka na vodě tak, aby nedocházelo k trvalému odklonu zboží na jiné druhy doprav. Přestože jsou labské tarify výrazně vyšší než tarify v západní Evropě, nemohou v žádném případě kompenzovat ztráty dosahované při realizaci plavby za nízkých vodních stavů, a to ani při uplat- ňování nízkovodních přirážek, které jsou limitovány konku- renčními cenami železniční a silniční dopravy. ČSPL zajišťuje přepravu kaska pro holandského zákazníka ČSPL zajišťuje speciálním tlačným remorkérem se zvý- šeným zdvihem kormidelny přepravu dvou novostaveb „krmítek pro lososy“ pro norského zákazníka 2 Slavnostní zahájení provozu velké plavební komory v Roudnici nad Labem Vykládka Děčín Loubí, sojový šrot Motorová nákladní loď ČSPL Labe 29 při nakládce hut- ního materiálu určeného do západní Evropy m. V tlačné sestavě dosahuje tak soulodí maximální povo- lené délky tlačných sestav na Labi. Všechny tlačné čluny mají dokormidlovací zařízení a kamerový systém umožňují- cí snazší zaplouvání do plavebních komor. Zkušenost s provozem těchto soulodí je poměrně dobrá, ovšem stále se do ekonomiky negativně promítá nízkopo- norová stavba zejména zádí plavidel a nižší výkon již opotřebovaných motorů. Dalším krokem je nynější testová- ní pětilistých lodních šroubů z lehkých slitin na jedné tako- véto tlačné sestavě. První výsledky jsou velmi pozitivní a to ve směru zvýšení rychlosti plavby a mírného snížení spotře- by PHM. Toto pozitivum je ovšem na Labi konfrontováno s faktem výrazně většího nebezpečí poškození šroubů. Až na výjimky velmi dobrých vodních stavů jsou plavidla provo- zována na plovoucí ponory s minimálními povolenými bezpečnostními maržemi a při velkém nutném výkonu zejména při protiproudní plavbě dochází k nasávání dnové- ho materiálu a tím k velkému opotřebení a poškozování. Opravy lodních šroubů z lehkých slitin se leckdy blíží cenám pořizovacím. Další samostatnou kapitolou je vlečná plavba na Labi. Tato technologie má, zdá se, bohužel svá nejlepší léta za sebou. Velkou ekonomickou nevýhodou je mnohem vyšší nekonkurenční personální obsazení několika plavidel. Dále je v současném provozu ve všech přístavech problém manipulace s vlečnými čluny (zejména v Hamburku). Nemalým problémem je, že současné vlečné motorové lodě (typ 7700) jsou všemi přístavy odmítány z důvodu pomalé vykládky zapříčiněné stavbou lodi jako 3 prostorovou s mnoha místy, kde se nedostane při vykládce technika a je nutno vykládat ručně. Z těchto důvodů pravděpodobně skončí vlečná plavba s odchodem stávajícího personálu do důchodu. Bohužel, jak je patrné z celého článku, vodní doprava v ČR je dlouhodobě v útlumu a pokud nedojde k zásadnímu obratu dopravní politiky státu k tomuto oboru a nebudou naplněny následující body může také česká plavba na Labi postupně zaniknout. ČSPL a.s. se vedle doplňujících třetizemních přeprav vydala cestou dlouhodobého nasazení části lodního parku hlavně motorových nákladních lodí v západní Evropě v režimu Time Charteru. V současné době má ČSPL a.s. takto umístěno cca 50 % trakčních plavidel. Co se týká klasických třetizemních přeprav jejich podíl u ČSPL a.s. vůči přepravám na Labi stále roste, za minulý rok to bylo cca 40 %. Společnost EVD realizovala 50 % svých objemových přepravních výkonů na třetizemních přepravách – cca 250 tis.t. Aby české lodě byly schopné plnohodnotně ekonomicky provozovat plavbu na kanálech a Rýně, a aby obstály před konkurencí moderních velkokapacitních hliníkových aut, železničních vozů, musí zvýšit svou produktivitu (kapacita nákladních aut se zvedla 3-5 násobně). Jízdní doby lodí jsou limitovány předpisy, tady jsou všechny rezervy již vyčerpané. Společnost EVD zvolila cestu zvýšení produktivity zvýše- ním kapacity plavidel u typu MNL 116 (tzv.svařenec) a to tak, že nejprve tato plavidla plula v tlačné sestavě MNL 116+TČ 500, pak byl sestrojen ze dvou TČ 500 první proto- typ TČV 500 s parametry 55 x 9 m, a v další etapě byly sestrojeno dalších 5 kusů TČV 500 s parametry 57,5 x 9 Uhlená relace Hamburg-Mehrum, soulodí Vera + Vera 2 • Do doby zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí n. Labem – státní hranice v přeshraničních přepravách zajistit automatickou aplikaci programu pomoci podnikatelům ve vodní dopravě • Zajistit realizaci podpůrných programů umožňujících modernizaci plavidel, které navazují na podpůrné programy EU – NAIADES • Urychleně zahájit investiční kroky vedoucí ke zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí nad Labem – státní hranice. 3 [ Pobierz całość w formacie PDF ] |