 |
| VCAP 2009 3(1), Czasopisma, Vodni cesty a plavba |
 |
|
|
[ Pobierz całość w formacie PDF ] 3 2009 Vydáno k pátému zastavení putovní výstavy VODNÍ KORIDOR DUNAJ-ODRA-LABE v Břeclavi. Jihomoravský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Te l.: 2 21401111 Fax: 2 57322739 www.pvl.cz Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz Povodí Moravy, s.p. Dřevařská 11, 601 75 Brno Tel.: 541 637 111 Fax: 541 211 403 www.pmo.cz Štěrboholská 237/6, 102 00 Praha 10 tel.: 272 740 514 • mail: info@beting.cz www.beting.cz Povodí Odry, státní podnik Varenská 49 701 26 Ostrava Tel.: (+420) 596 657 111 Fax: (+420) 596 612 666 www.pod.cz Ředitelství vodních cest ČR Vinohradská 184/2396, 130 52 Praha 3 tel.: +420 267 132 801 fax: +420 267 132 804 e-mail: rvccr@rvccr.cz • www.rvccr.cz Pöyry Environment a.s. Botanická 834/56, 602 00 Brno Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205 www.poyry.cz Zakládání staveb, a.s. K Jezu 1, P. O. Box 21 • 143 01 Praha 4 Tel.: 244 004 111 www.zakladani.cz PSG – International a.s. Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9 Tel.: +420 234 090 710, fax: +420 234 090 711 e-mail: praha@psg.cz • www.psg.eu ČSPL a.s. K. Čapka 211/1 405 91 Děčín I e-mail: info@cspl.cz SMP CZ, a.s. Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6 www.smp.cz Česká protipovodňová asociace Jeremiášova 870, 155 00 Praha 5 Tel.: 353 236 327 www.povodne.cz OBSAH Časopis pro ekologické, ekonomické a technické aspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR, Evropě a na jiných kontinentech. Nejcennější surovina pro život, přenos energií i dopravu je voda Mgr. Michal Hašek 2 Hejtman Hašek: Vídeň a Břeclav by měly být propojeny vodní cestou z domácího tisku 4 WASSERSTRASSEN UND BINNENSCHIFFFAHRT Eine Zeitschrift für die ökologischen, ökonomischen und technischen Aspekte des Wassertransportes und Wasserstrassen in der ČR, in Europa und ande- ren Kontinenen. Město Břeclav – První moravský přístav Ing. Dymo Piškula 5 Otázka přístavu v oblasti Břeclavi Ing. Jaroslav Kubec, CSc. 6 Lodní doprava Břeclav Monika Vintrlíková 12 WATERWAYS AND INLAND NAVIGATION A magazine for ecology, management and technical aspects of inland shipping and waterways in the Czech Republic, Europe and on other continents. 1. Plavební Jaroslav Martinek 14 Z Velkých Bílovic lodí do tří moří? Jan Maděřič st. 15 Průplavní odbočka na Brno PhDr. Kateřina Smutná 16 Baťův kanál - plavební sezóna 2009 , TZ 22 REDAKČNÍ RADA Prezident Klaus poprvé v životě okusil plavbu po Baťově kanálu z domácího tisku - Jiří Nováček 23 Ing. Jiří Aster; Ing. Luděk Cidlina; Ing. Miloslav Černý; Ing. Petr Forman; Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.; Ing. Jan Kareis, PhD; Tomáš Kolařík; Ing. Jiří Kremsa; Ing. Josef Podzimek; Ing. Miroslav Šefara; Mgr. Vít Šimonovský. Z knihy návštěv výstavy Křižovatka tří moří – Vodní koridor Dunaj – Odra - Labe v Přerově 24 Úvodní slovo k zahájení výstavy Křižovatka tří moří – Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe v Přerově Ing. Martin Kolařík 25 Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slo- vensky, německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevra- cejí. Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny. Výstava o vodním koridoru Dunaj – Odra – Labe tentokrát v Přerově Tomáš Kolařík 26 Die Artikel werden nach Wunsch des Autors in tschechisch oder slowakisch, in deutsch und englisch veröffentlich. Die nicht geforderten Manuskripte und Lichtbilder werden nicht zurückgesand. Die Artikel werden redaktionsgemäs angepast und dürfen auch verkürzt werden. Porta Bohemica ve své druhé plavební sezoně na Labi Eva Břeňová 28 V Litoměřicích proběhlo zasedání ministrů dopravy Evropské unie a konference o dopravě, TZ 29 Ekobyrokracie Ing. Jaroslav Bimka 30 The authors can write in Czech or Slovak, German or Eng- lish. Submitted originals are not returned unless reques- ted. Contributions are edited and may be abridged. Lodní zdvihadlo Slapy Ing. Michael Trnka, CSc. 32 Vltava – dvě stavby prováděné najednou 35 PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s. Na Pankráci 53 140 00 Praha 4 Fax: 241 409 467 e-mail: vodnicesty@seznam.cz Projekt Město a voda – českobudějovické řeky znovu ožívají Martina Vodičková 38 Novinky v Geografickém informačním systému Ing. Miroslav Rychtařík 40 Model vodního toku Brno 2009 - Vodní tok, krajina a povodně Ing. Veronika Janoušková 42 Vodní cesta na Brněnském výstavišti Nikol Ježková 44 Objednávky a inzerce: Tomáš Kolařík, tel.: 725 793 793 Jazyková úprava: Dr. Jan Mazáč Expozice Ochrana před povodněmi Brno 2009, TZ 45 Významné postavení plavby ve světě Tomáš Kolařík 46 Vychází čtvrtletně Roční předplatné vč. poštovného 350 Kč ISSN 1211-2232 Spolek pro zlepšení plavby na Sále usiluje o plavbu na této řece Manfred Sprintzek 48 Disertační práce Ing. Jana Bukovského Ing. Petr Forman 50 DTP, tisk: PRESTO s.r.o. Od Elsteru k Alsteru Julia Klabuhn 51 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha čj. NP 415/1994 ze dne 25. 2. 1994 25. Plavebné dni 2009 – Závery a odporúčania 53 Život není takový – je úplně jiný (35) Ing. Josef Podzimek 55 1 Titulní strana: Výřez nové mapy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a ostatních vodních cest České republiky Podkladová mapa - airbrush a ilustrace měst: Regina Marková Grafické řešení a koncepce: Rastislav Horváth Nejcennější surovina pro život, přenos energií i dopravu je voda Mgr. Michal Hašek , hejtman Jihomoravského kraje Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná. Karel Havlíček Borovský avoroplavbu, za veřejný majetek. Následně v roce 1872 rakouská vláda předložila parlamentu návrh zákona na stavbu průplavu Dunajsko-oderského, kte- rý byl schválen o rok později poslaneckou i panskou sněmovnou. Na základě tohoto zákona získává Ang- lorakouská banka koncesi na výstavbu průplavu Dunaj - Odra. Vyvrcholením těchto snah o zahájení vlastní stavby průplavu Dunaj – Odra - Labe v rámci rakousko-uherské monarchie, byl triumf českých poslanců ve vídeňském sněmu, kdy v roce 1901 byl přijat „Vodocestný zákon pro stavbu průplavu Dunaj - Odra, Dunajsko-vltavský průplav, kanalizování Vltavy od Českých Budějovic do Prahy, připojení Labe na průplav D-O, kanalizování Labe z Mělníka po Jaro- měř a napojení průplavu Dunaj-Odra na Vislu aDněstr“. Ihned po schválení vodocestného zákona se práce na splavnění našich řek a posléze jejich energetické využití rozběhlo na plné obrátky. Ještě v roce 1901 bylo založeno Ředitelství pro stavbu vodních cest se sídlem ve Vídni, v roce 1903 expozitura v Praze av témže roce zahájena stavba dvou zdymadel na Labi. Povšimněme si – již za dva roky od přijetí záko- na byli naši předci schopni zahájit stavby. Následuje expozitura ŘVC v polském Krakově (1905) a Přerově (1907). Do konce první světové války pak bylo dokon- čeno 6 zdymadel. Ihned po vzniku nové Českosloven- ské republiky zahajuje činnost ŘVC v Praze. Pokračo- valo se intenzivně na splavnění Labe, Vltavy, Moravy, Odry. Výstavbu podpořil i nově přijatý „Zákon o stát- ním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a využití vodních sil“ z roku 1931. Tomáš Baťa a následně iJan Antonín Baťa byli velkými zastánci vodní cesty D-O-L. Pro připomenutí současníkům uvádím, že i výstavba tzv. Baťova závla- hového a plavebního kanálu, který dnes slouží jako rekreační vodní cesta, byla zahájena 16. 10. 1934, s podmínkou, že při zahájení stavby průplavu D-O může dojít k omezení či zastavení provozu této malé vodní cesty. Dne 15. 2. 1938 byla založena Společnost dunajsko-oderského průplavu, jejímiž zakládajícími členy byly země, obce a průmyslové podniky. V témže roce vydává Jan Antonín Baťa svou slavnou knihu „Budujeme stát pro 40 000 000 lidí“, ve které prospe- ritu Československé republiky opírá ovybudování dokonalé dopravní infrastruktury: dálniční síť, železnič- ní síť a síť vodních cest s páteří průplavu Dunaj – Odra - Labe. Zároveň v Baťových filmových ateliérech je dokončen film o průplavu D-O-L s názvem „Přístav v srdci Evropy“. Do druhé světové války bylo vybudo- váno celkem 16 plavebních stupňů převážně na Labi, Byl jsem požádán, abych napsal pár úvodních slov do časopisu Vodní cesty a plavba č. 3 ročníku 2009, které je věno- váno pátému zastavení putovní výstavy s názvem „Křižovatka tří moří - vodní koridor Dunaj – Odra - Labe“ tentokrát v Břecla- vi. Nabídku jsem přijal rád, neboť tento významný evropský projekt se mne, jako Moraváka, přímo nebo nepřímo dotýká celý život. Pravda, dřív se mluvilo jenom o vodní ces- tě, průplavu nebo kanálu. Dnes pužíváme čím dál čas- těji termín vodní koridor. A není to jen hra se slovíčky. V Evropě, ale hlavně pro naši Českou republiku, se zrodil nový fenomén, který nám stále více připomí- ná, že jsme střechou Evropy, ale také, že na našem území leží i nejnižší místo mezi povodím Dunaje a Odry – Moravská brána. Věděli to i naši předci, ale u nich vždy převládala představa funkce ekonomické vodní dopravy. První to byl Karel IV. který pro povzne- sení českého hospodářského života chtěl obrátit tok benátského zboží do belgických Brugg z Dunaje a Rýna průplavem Dunaj - Vltava na Prahu a Labe. V pozdějších letech pak rozhodující roli hrála Morava. První zmínka o propojení Dunaje a Odry se datuje rokem 1653, kdy zasedání Moravského zemského sněmu podpořilo průplav Dunaj - Odra. Ale za opra- vdový „technický“ projekt tohoto spojení lze považo- vat až spis „Pojednání o užitečnosti a způsobu spoje- ní Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním kanálem“, který v roce 1700 zpracoval Lothar Voge- mont z popudu hraběte Kounice. Tak byl odstartován nepřetržitý řetězec jednání, právních norem, projektů i realizací s jediným cílem připojit srdce Evropy, kte- rým se tak rádi nazýváme, na modré tepny kontinen- tu a jejich prostřednictvím na životodárné moře, které nám jako vnitrozemskému státu bylo odepřeno. V roce 1766 byl vydán patent, který vytvořil Navigač- ní fond k financování vodních cest. Se splavňovacími pracemi byla spojena i další významná jména našich dějin - císařovna Marie Terezie i císař Josef II. V roce 1869 – tedy již před 140 lety - byl dne 28. srpna schválen Moravský vodní zákon, který prohlašoval řeky a toky, které je možno využít pro plavbu loďmi 2 Návrh Evropského parlamentu a Rady o hlavních smě- rech společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě v oblasti vodních cest České a Slovenské republiky do roku 2020 – Brusel 30. července 2009. ale i na řece Moravě a Odře. Skutečné stavební práce na průplavu Dunaj - Odra byly paradoxně zahájeny v nejtěžších chvílích našeho národa (1939), a to na polské straně u Nové Vsi a na rakouské straně od Víd- ně na Moravu. Než byly v roce 1942 veškeré práce na průplavu zastaveny, byl vybudován u Lobau průplav 5 km dlouhý. Navíc byla za války dokončena dvě zdy- madla a ihned po osvobození Československé repub- liky další dva plavební stupně. Avšak ihned po „Vítěz- ném únoru“ 1948 bylo zrušeno Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze. Ale už v roce 1953 státní vodo- hospodářský plán opět uvažuje sbudoucím propoje- ním D-O-L. Teprve v době politického uvolňování (1966) je založeno Ředitelství vodních toků (ŘVT), které v době „Pražského jara“ (1968) objednává u Hydro- projektu „Generelní řešení průplavního spojení D-O- L“. Po vstupu „spřátelených armád“ na území ČSSR nastává zcela nová situace. Vláda plíživě zastavuje práce na průplavu D-O-L a veřejnost uklidňuje usne- sením vlády č. 169/71, které ukládá veřejnoprávním orgánům územně chránit trasu budoucího průplavu. V následujících letech se přesto intenzivně pracovalo na modernizaci a dobudování labsko-vltavské cesty. V letech 1948 - 1989 bylo takto dokončeno 13 staveb. Jak tato skutečnost silně kontrastuje s léty naší svo- bodné země (1989 - 2009), kdy nebyl za 20 let vybu- dován ani jeden nový plavební stupeň. Naopak Evropa na průplav Dunaj – Odra - Labe nezapomíná. Dne 7. září 1993 doporučuje ECE/UNO realizaci vodní cesty D-O-L. V témže roce základní plán rozvoje vodních cest ve státech Evropského spo- lečenství počítá s průplavem D-O-L. Dohoda o vnitro- zemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) byla přijata v Ženevě 19. 1. 1996 a 23. 6. 1997 ji Česká republika ratifikuje v Helsinkách. Za vlády Tošovského (1998) byla obnovena činnost Ředitelství vodních cest a zdálo se, že vše se vrátí k odkazu předků a nastartuje se konečně postupná výstavba průplavu Dunaj – Odra - Labe. Mohl k tomu přispět úplně nový a moderní přístup k tomuto významnému evropskému projektu. Po katastrofální povodni na řece Moravě v roce 1997 bylo orientační- mi výpočty prokázáno, že kdyby průplav D-O-L byl v provozu, tak by Morava o povodni téměř nevěděla. Ač protipovodňová funkce průplavu byla nezvratně prokázána, do dnešního dne se s ní v žádném proti- povodňovém plánu ani projektu nepočítá. Začíná epo- cha, kdy svět se začíná připravovat na globální změ- ny podnebí, které s sebou přinášejí i hrozbu sucha. Touto negativní vodohospodářskou bilanci je nejvíce ohrožena střední a jižní Morava. A právě vodní koridor D-O-L, který umožní přečerpávat dunajskou vodu do suchých oblastí, je jediným ekonomickým a ekologic- kým řešením. Příkladem nám může být průplav Dunaj - Mohan, dokončený v roce 1992, kterým je přečer- páváno 21 m 3 vody za sekundu z Dunaje do vodohos- podářsky deficitních oblastí povodí Mohanu. Ale musíme se rozhodnout rychle, dokud voda z dunaj- ského veletoku není přidělována jako televizní kanály, radiové frekvence nebo kvóty průmyslových emisí. Přidáme-li k těmto vodohospodářským efektům i pří- nos vodního koridoru D-O-L v oblasti obnovitelných zdrojů elektrické energie (průtočné a přečerpávací elektrárny), zemědělství (rybolov, závlahy a levnější transport surovin), sportu a turistiky, jeho přínos k ekologické stabilitě území, pak dojdeme k závěru, že není významnějšího a univerzálnějšího projektu pro hospodářskou prosperitu České republiky s výrazně kladným ekologickým efektem. Vždyť voda je nejcen- nější surovinou pro budoucnost. Navíc tento význam- ný projekt může přinést 40 až 80 tisíc nových pracov- ních míst! Přes tato fakta žádná z polistopadových vlád nedokázala posunout záměr do fáze realizace a ministerstvo životního prostředí naopak proti němu aktivně bojuje. 15. října 2009 se v Břeclavi otevírá výstava s názvem „Křižovatka tří moří - vodní koridor Dunaj – Odra - Labe“ s největší mapou vodního koridoru D-O-L, jež bude pro tuto výstavu poříze- na. Pro ty co namítají, že jde o gigantománickou stavbu, odpovím slovy našeho rodáka, rektora c.k. České školy technické v Brně, který již v roce 1904 o průplavu Dunaj – Odra - Labe řekl: „Jde ovodní cestu evropského významu, snadno pro- veditelnou, nejvýš nutnou po stránce doprav- ní, obchodní a hospodářské“. Za sebe bych dodal: vodohospodářskou, energetickou aekologickou. 3 [ Pobierz całość w formacie PDF ] |